V rámci cyklu „Zaměřeno na projekty v oblasti vysokého školství a výzkumu“ jsou představovány přeshraniční projekty z Evropského regionu Dunaj-Vltava.
Big Data, tedy velké množství dat, hrají dnes velkou roli v celé řadě oblastí, ať už v průmyslu, kde jsou data produkována při strojové výrobě, v sociálních sítích na internetu nebo také finanční data vznikající při elektronickém platebním styku.
Ukládání dat je dnes výhodnější, k dispozici jsou stále větší výpočetní kapacity. Zatím však není samozřejmostí, že se shromážděná data také vyhodnocují, protože k tomu jsou potřeba velké výpočetní kapacity a také odborníci s odpovídajícím Know how. Takoví odborníci na Big Data pracují v Technologickém kampusu v Grafenau. Dr. Robert Hable vyvíjí se svým týmem algoritmy, které mají například malým a středním firmám umožnit vyhodnocovat vlastní data. To pak umožní například předvídat problémy ve výrobě nebo výhledově plánovat údržbu strojů, protože z dat je možné vyčíst ten správný čas pro potřebný servis.
Pane Dr. Hable, projekt, který realizujete společně s Technologickým centrem Písek a Jihočeskou hospodářskou komorou, se jmenuje „Mezinárodní centrum Big Data Východní Bavorsko – jižní Čechy". Jakou roli v něm vlastně hrají partneři projektu.
Základní myšlenkou projektu je propojení kompetencí přes hranice zemí. V Technologickém centru Písek sídlí jedno z nejmodernějších výpočetních center v Česku, sloužící pro ukládání dat, v Grafenau pracují odborníci na oblast datové analýzy. Díky spolupráci se Znalostní platformou Kooperace vysokých škol Evropského regionu Dunaj-Vltava jsme vlastně Technologické centrum Písek objevili. Žádný z projektových partnerů by nemohl nabídnout stejné podmínky pro ukládání a zpracování dat. Díky tomuto projektu bude v budoucnu možné realizovat ve spolupráci s firmami v příhraničním regionu skutečné projekty v oblasti Big Data. Do projektu jsme zapojili několik bavorských a českých firem – proto také spolupracujeme s Jihočeskou hospodářskou komorou a IHK Dolní Bavorsko, jejich data budou vzorově zpracována a výsledky zveřejněny jako příklady dobré praxe. Navíc vzniknou v Grafenau a v Písku demonstrační laboratoře pro širokou veřejnost.
Evropský dotační program Interreg usiluje o posílení příhraničního regionu. Na bavorské straně je do projektu vložen téměř milion eur. Jaký konkrétní užitek to přinese pro obyvatele bavorsko-českého příhraničí?
Užitek se projeví především u malých a středních podniků ve venkovském prostředí. Ti si nemohou sami dovolit najmout odborníky na oblast Big Data, ačkoli jsou nuceni držet krok s vývojem a digitalizací, aby obstáli v konkurenčním prostředí. Firmy často disponují velkými databázemi, zacházejí však s nimi spíše jako s „odpadním materiálem" a dále je nevyužívají. Díky spolupráci s Technologickým centrem Písek bude možné spolu s firmami v příhraničí realizovat dlouhodobé projekty Big Data.
Firmám tento projekt navíc umožní rozvíjet vlastní kompetence v oblasti Big Data, v Grafenau i v Písku budou totiž organizována školení v příslušném národním jazyce.
Proč se vlastně zaměřujete na spolupráci se sousedními zeměmi, ve sféře výzkumu a vědy by přece bylo možné spolupracovat také s asijskými nebo americkými státy?
Pokud nebudeme se sousedními zeměmi spolupracovat my v Grafenau, tak kdo? Oba regiony mají podobné podmínky a díky spolupráci můžeme mnohem lépe obstát vůči konkurenci. Přeshraniční spolupráce má v každém případě smysl, právě v případě Technologického centra Písek se můžeme skvěle doplňovat. Kromě toho je také velkou předností, že se můžeme setkávat i osobně.
Jak probíhá spolupráce s českými partnery? Jsou mezi vámi kulturní rozdíly?
Spolupráce i vzájemné dorozumívání fungují překvapivě dobře. Komunikujeme mezi sebou anglicky nebo dokonce německy, protože někteří z našich českých kolegů mluví velmi dobře německy. Pravděpodobně tomu napomáhá i to, že je spolupráce pro obě strany přínosná a proto je tu i velká motivace. Jistě by se našly i nějaké kulturní odlišnosti, například pohostinnost je v Česku opravdu velká a i po konferenci si účastníci ještě společně zajdou na pivo. Když se však na to zeptám svého indického kolegy, říká, že osobně nevidí vůbec žádné rozdíly v našich mentalitách. Je to tedy také otázka perspektivy, kterou se díváme.
