Evropský region Dunaj-Vltava klade ve své budoucí činnosti důraz na koordinaci v oblasti „Průmysl 4.0: kvalifikace" tak, aby co nejlépe podpořil digitální transformaci v jednotlivých regionech ERDV. Hornorakouský Klastr Mechatroniky vyvinul Digitální Check, nástroj k analýze digitální vyspělosti podniků, na který bychom se chtěli blíže podívat. Na detaily jsme se zeptali Floriana Eichera, experta na téma „Digitální Check“.
Popište nám prosím přesněji nástroj k analýze digitální vyspělosti podniků?
Florian Eicher: Aby (vyrábějící) podniky zachovaly svou konkurenceschopnost, jsou pro ně pojmy jako Advanced Manufacturing nebo Průmysl 4.0 podstatnou součástí. K měření digitální vyspělosti podniků byla proto Klastrem Mechatroniky a Institutem pro inteligentní výrobu hornorakouské Vysoké školy odborné - FH OÖ – Campus Steyr vyvinuta analýza digitální vyspělosti.
U tohoto modelu se na základě dimenzí „data, inteligence a digitální transformace" měří připravenost podniků. Pokračuje se pak v podpoře podniků podél strukturovaného procesu, při kterém nacházejí možnosti potenciálního zlepšení a můžou zlepšení rovnou realizovat. Mimo operativní oblasti jako výroba, odbyt nebo plánování, se tímto modelem mohou zkoumat také budoucí projekty nebo strategická opatření. Pro podniky se tak dá sestavit individuální itinerář pro cestu směrem k Průmyslu 4.0
Jaký průběh má Digital Check u podniku? Můžete to popsat blíže?
Florian Eicher: Zásadně se dá hovořit o čtyrech krocích analýzy:
Prvním krokem je vždy zahajovací workshop, při kterém jsou představeny za prvé model posuzování a za druhé celkový postup. Základem je přitom prezentace vlastní strategie podniku a jeho cíle. Následně jsou vybrány takzvaná aplikační pole (např. oddělení nebo proces), pilíře (aplikační pole je rozděleno do více pilířů) a partneři pro rozhovory.
Poté se pak pomoci strukturovaných rozhovorů buduje analýza aplikačních polí a pilířů tak, aby mohl být hodnocen aktuální stav podniku. Rozhovory jsou v celém modelu centrální, protože z jejich výsledků je možné dedukovat doporučení postupu.
Podle strategie, cílů, rozhovorů a referenčních tabulek které nabízí naše analýza je následně možné identifikovat potenciály, které podnik povedou ke zlepšené vyspělosti v rámci Průmyslu 4.0. Na základě získaných informaci jsou vypracovány návrhy ke zlepšení a návrhy na možné budoucí projekty. Dále pak model určí cílový stupeň vyspělosti podniku. Jako poslední krok se pak v rámci posledního workshopu prezentují výsledky analýzy zástupcům podniků a společně s nimi se pak výsledky diskutují.
Jaký konkrétní užitek přináší analýza malým a středním podnikům? Můžete vyjmenovat nějaké příklady?
Florian Eicher: Díky analýze je možné strukturované ohodnocení stavu podniku v tématech Průmyslu 4.0. Dále pak mohou býti identifikovány potenciály a implementována konkrétní doporučení pro opatření v rámci Průmyslu 4.0. Analýza vyspělosti podniků navíc umožňuje Benchmark Průmyslu 4.0 vně branže nebo aplikačních polí.
Digitální Check již využilo několik podniků. U tří často identifikovaných potenciálů se jednalo o automatizovaná datová rozhraní a důsledné využívání dat, optimalizace parametrů různých produkčních zařízení a automatický sběr dat. Následkem manuálního evidování dat ve výrobě jsou často chybná, inkonsistentní a neaktuální data a tím pádem klamavé plánování zadání. Automatizace systému zpětné vazby by byla jedna z možností ke zlepšení.
Děkujeme panu Eicherovi za rozhovor a zajímavé dojmy
Bližší informace najdete zde:
https://www.mechatronik-cluster.at/themenschwerpunkte/industrie-40-produktion/reifegradmodell-industrie-40/
