Start-up Microbify se sídlem v Regensburgu bude vyrábět klimaticky neutrální plyn pomocí mikroorganismů a tímto inovativním přístupem přispívat k energetické transformaci. Rozhodující pro založení start-upu byla dobrá spolupráce mezi Univerzitou v Regensburgu a Masarykovou univerzitou v Brně. V odborném rozhovoru ERDV se dozvíme více o historii založení a výzkumu od Assoc. Prof. Dr. Moniky Vítězové z Masarykovy univerzity a Lindy Dengler, jednatelky společnosti Microbify.
1. Kdo stojí za start-upem Microbify?
Microbify je spin-off univerzity v Regensburgu, který se zaměřuje na anaerobní mikroorganismy – mikroby, které žijí bez přístupu kyslíku. Tým tvoří vědci s hlubokými znalostmi v oblasti mikrobiologie a obnovitelných zdrojů energie, které doplňuje management s cenným know-how v oblasti obchodní administrativy a řízení projektů. Kromě toho start-up podporují svými odbornými znalostmi jeho mentoři Prof. Dina Grohmann, Dr. Harald Huber a Prof. Karl O. Stetter.
2. Se svým start-upem zaujímáte průkopnickou roli v oblasti přechodu na novou energetiku. Můžete stručně vysvětlit svůj podnikatelský záměr?
V současné době se fosilní zemní plyn dočasně skladuje v podzemních zásobnících plynu (UGS, underground gas storage), dokud ho není potřeba. V některých z těchto skladovacích zařízení se přirozeně vyskytují mikroorganismy produkující metan. Podáváním vodíku (H2) a oxidu uhličitého (CO2) z obnovitelných zdrojů můžeme mikroorganismům umožnit přechod na plynové hospodářství s neutrálními emisemi CO2. Umožňuje nám to také opětovné využití bývalých systémů UGS a transformaci z původně výhradně skladovacího systému na skladovací a výrobní jednotku.
Skladování vodíku je také z mikrobiologického pohledu zajímavá oblast: pokud se skladovaný vodík dále zpracovává na metan nebo korozivní plyny, jako je sirovodík, kvalita plynu klesá. Společnost Microbify se specializuje na odběr vysokotlakých vzorků a pomáhá provozovatelům udržovat vysoce kvalitní zařízení bez koroze.
3. Jak ovlivnila spolupráce mezi univerzitou v Regensburgu a Masarykovou univerzitou váš nápad a proč jste se rozhodli založit start-up?
V České republice existuje dlouhá historie výzkumu mikrobiálních aktivit v UGS. Začalo se s ním počátkem 90. let (Onderka V., Buzek F, Šmigáň P.: UGS Lobodice – provoz/konverze městského plynu) a později pokračovalo v roce 2018 v innogy (RWE) Gas Storage CZ jako projekt „Reservoir microbial methanation" 2018 - 2021 (Onderka V., Urbanová I., Vítězová M., Chladil M., Buriánková I., Bartakovics A., Vítěz T., Whiticar M., Huber H.). Prováděly se nejen laboratorní testy, ale jedna ze zásobních jímek byla použita i ke studiu reakcí vyvolaných archei, jejich kinetiky a hmotnostní bilance nejdůležitějších sloučenin.
Dr. Harald Huber z Univerzity v Regensburgu a Assoc. Prof. Dr. Monika Vítězová z Masarykovy univerzity se od roku 2018 společně zabývají kultivací a charakterizací mikroorganismů produkujících metan. Obzvláště zajímavou součástí této spolupráce je mikrobiální analýza podzemních zásobníků plynu, která významně přispěla k podnikatelskému záměru společnosti Microbify.
Díky výsledkům společnosti RWE Gas Storage CZ, oddělení Geo-Services a doporučení a kontaktní síti Moniky Vítězové se nám podařilo v dubnu 2021 získat RWE jako našeho prvního zákazníka. Bez této pozitivní reference bychom nebyli schopni založit Microbify v tak rané fázi, a dokonce jej sami financovat.
4. Jaké jsou vaše plány a cíle do budoucna?
Microbify GmbH a Masarykova univerzita se vzájemně skvěle doplňují z hlediska technologií, know-how a sítě kontaktů a budou v této cenné mezinárodní spolupráci pokračovat i v budoucích projektech.
