Od roku 2019 rezonuje napříč Evropským regionem několik nových témat, mezi která patří mimo jiné Průmysl 4.0.
O výzvách, které s sebou tento trend přináší, a to především ve vazbě na střední a odborné vzdělávání, spolupráci s firemním prostředím, ale také sdílení přeshraničních zkušeností, jsme si povídali s Mgr. Romanem Křivánkem, ředitelem Vysočina Education, školského zařízení pro vzdělávání pedagogických pracovníků a střediska služeb školám, který je zároveň zástupcem Kraje Vysočina v expertní skupině k tématu Průmysl 4.0 – Kvalifikace na středních a odborných školách.
1. Jakým způsobem se téma Průmysl 4.0 dotýká Vaší práce, resp. práce Vaší organizace?
Vysočina Education je členem Okresní hospodářské komory Jihlava a úzce spolupracuje také s Krajskou hospodářskou komorou Kraje Vysočina. S podnikatelskou sférou, kde téma Průmysl 4.0 získává na intenzitě, je tedy v úzkém kontaktu. Jednou z našich současných priorit, a to nejen ve vazbě na Průmysl 4.0, je rozvoj kariérového poradenství, kdy se školám snažíme přiblížit podstatu kariérního rozvoje žáků a mladých lidí, a to především formou sebeuvědomění, sebepoznání a určení předpokladů pro studium či výkon konkrétního povolání. V době, kdy v České republice přibližně 40 % absolventů středních škol nachází pracovní uplatnění v jiném oboru, než který vystudovalo, je toto téma velice důležité. Další důležitou oblastí je rozvoj digitálních kompetencí, a to jak žáků, tak učitelů. Této tématice se věnujeme např. v přeshraničním projektu DigiMe, kdy se ve spolupráci s rakouským partnerem snažíme nastavit rámec kompetencí pro učitele i žáky na středních a základních školách. Tématu je věnována pozornost také na národní úrovni, kdy Ministerstvo školství ČR stále častěji hovoří o možné revizi vzdělávacích programů, kdy by měli žáci nově rozvíjet své IT kompetence napříč různými předměty.
2. Jaké zajímavé přeshraniční projekty ve vazbě na P 4.0 a rozvoj technického vzdělávání realizujete?
Kromě již zmiňovaného DigiMe jsou to další přeshraniční projekty s Dolním Rakouskem, jako C4PE a EduSTEM. V projektu C4PE (Concepts for Professional Education in Border Regions) například v rámci aktivity Třídy bez hranic spolupracují školy z Vysočiny a Dolního Rakouska na výuce předmětu Automatizace. Dále jsou zde realizovány aktivity v oblasti kariérového poradenství a spolupráce škol a firem. Cílem projektu EduSTEM (Education in Science, Technology, Engineering and Mathematics) je podpora badatelských činností a výuky v oblastech STEM při propojení s německým jazykem, na středních školách dokonce za podpory rodilých mluvčí. Dalším projektem, který realizujeme tentokrát za podpory programu ERASMUS+, je INTENT 4.0. Jeho cílem je zmapovat již existující a v Evropě využívané digitální nástroje na podporu výuky v oblasti mechatroniky, elektroniky a dalších technických oborů a ty nejlepší z nich pak, ve spolupráci s odborníky z praxe, vhodně integrovat do nových vzdělávacích modulů pro výuku odborných předmětů. Do projektu je zapojeno 7 partnerů napříč Evropou, mimo jiné také partner z Německa.
3. Jaké další aktivity ve vazbě na Evropský region Dunaj-Vltava Vysočina Education realizuje?
Zde bych zmínil podporu výuky německého jazyka, který je spojujícím prvkem několika již zrealizovaných projektů s Dolním Rakouskem. Ať již to byla podpora výuky NJ v mateřských školách, integrace výukové metody CLIL do odborných předmětů na středních školách nebo tandemová výuka NJ za účasti rodilého mluvčí na středních a základních školách. Velký zájem škol především o tandemovou výuku NJ nebo o semináře pro učitele NJ vedené rodilým mluvčím bylo možno v minulosti uspokojit také díky finanční podpoře Evropského regionu.
4. Jaké další výzvy lze v odborném školství očekávat?
Kromě začlenění všech trendů souvisejících s Průmyslem 4.0 vidím výzvu pro české odborné školství také v sílícím tlaku průmyslové sféry na transfer duálního systému vzdělávání, tak jak ho známe z Německa nebo Rakouska. Nutno však zmínit, že české školy s partnery z podnikatelského sektoru v oblasti vzdělávání dlouhodobě spolupracují, škola bez této spolupráce by ani nemohla dlouho fungovat, a tato volná forma spolupráce jim vyhovuje více než pevně svázaná forma duálu. Uvidíme tedy, jaké případné změny nás do budoucna v souvislosti s tímto tématem a případnými opatřeními přijatými na národní úrovni čekají.
Děkujeme za rozhovor!